archiv 1861-1948 | 1949-1989 | od 1990 
  1990 |2000 |  
      1990 |1991 |1992 |1993 |1994 |1995 |1996 |1997 |1998 |1999 |  
         


Stati
Diskuze
Glosy
Stanoviska
Informace
Recenze a anotace
Z vědeckého života
Redakce a kontakty

Hledání dle autora




powered by
J U R I S T I C

pravnicky prostor
Naše úloha


autor: Taxis, R., Jeřábek, J., Erben, K., J.
publikováno v 01/1861
rubrika: Pojednání
str. 1

Úvodní článek časopisu.



Obecná platnost jazyka českého v řízení zemském a na sněmích, u soudů zemských a úřadů městských v Čechách, na Moravě i v horním Slezsku, dále pak snešení sněmovní, aby uveden, byl týž jazyk do desk zemských na místě latiny - všecky tyto okolnosti přirozeně to s sebou přinášely, že právnictvi, zvláště ve čtrnáctém patnáctém a šestnáctém věku v literatuře české nejen velmi pilně a s prospěchem pěstováno bylo, nébrž i utěšeně květlo.

Spisovaly se jednak knihy, práv a správy zemské se týkající, jednak byly překládány. Tak byla již v druhé polovici 14 věku sepsána kniha Rosenberská, potom řád práva zemského, Ondřeje z Dubé výklad na právo zemské, a přeložena práva manská i práva městská, r. 1425 sepsána "práva starého města Pražského" a brzy potom přeložena práva: "Majdebuské,"' "Brněnské" a "horní."

Zvláštní pak důležitosti nabyl jazyk český vyhlášením za jazyk zákonodárný od času Vladislava II. (1471- 1516) Do těchto dob padají nejvýtečnější spisové právní , jako : ""Moravské zřízení zemské" (kniha Tovačovská) Ctiborem z Cimburka sepsané (1481); "zřízení zemské" (Vladislavské r. 1500) a roku 1535 na sněmě Znojemském dokonané první úřední "moravské zřízení zemské," mimo jiná snešení sněmovní, jako: "zřízení o mincích" (1561) "řád horní cís. Rudolfa II.," "narovnání o hory'' (za krále Ferdinanda I. (1534) a Maximiliana II. (1575.)

Hlavní pak zřídlo českého jazyka právnického jsou "knihy devatery o soudech a právích země české" Viktorina ze Všehrd (1500) a "Práva městská" Brikcího z Licka (1536) Pavlem Koldínem roku 1579 znovu vzdělaná.

Též právo vojenské mělo své pěstovatele. K rozkazu totiž krále Václava IV. sepsáno r. 1413 "právo vojenské" Janen Hájkem z Hodětína, a okolo 1422 vydal Jan Žižka svůj "řád vojenský."

Tituláře a formuláře ku potřebě kancelářské sepsali Brikcí z Licka (1534), Sixt z Ottersdorfu (1589) aj.v.

Jiné tvářnosti nabyla ovšem právnická literatura, když po porážce na Bílé hoře nastal řeči české úpadek veliký. Ferdinand II dal svým "obnoveným zřízením zemským" r. 1628 zemi České a Moravské řád nový na jednotě vlády a víry založený. Na soudech a sněmích sedělo od těch časův (na místě vypovězených evangelíků) množství přistěhovalců do země povolaných, kteří jazyka českého - dle slov zákona v Čechách a na Moravě dosud předního - ovšem neznali. Odtud potom příšlo, že jazyk český z veřejného života a vždy víc a více vytlačován jest, až konečně v polovici XVIII. Století odpovědi dvorské kanceláře české a dvorské komory ve Vídni k místodržitelství a královské komoře v Praze v jazyku českém již více vydávány nebyly, ač před tím k týmž nejvyšším úřadům všeliké zprávy na české žádosti podávaly se jazykem českým.

Na Moravě tou dobou (1750) přestali i vkladové do desk zemských a manských v jazyku českém; jen té jediné šetrnosti se jazyku českému dostalo, že biskup Olomúcký hrabě Hamilton, nařídiv aby se zaváděla němčina v knihy manské, přísně rozkázal, aby na památku, že druhdy český jazyk od starodávna v deskách býval obecným, kdykoliv by se do desk vkládalo, s vrchu tento český nápis byl položen: "Dne (toho a toho) stali se tito vkladové," což řádem a skutkem až do r. 1848 bylo.

O šíření němčiny za této doby v Čechách dobyl sobě - jak tomu dosvědčuje p. státní podsekretář baron Helfert v zajímavém spisu svém. "Die österr. Volksschule I. 475 a 483" - státní rada baron Gebler zajisté největších zásluh, neboť v poradě, kterou r. 1774 o uvedení němčiny do škol latinských držel, pronesl se týž státní rada: "aby se latině učilo prostředkem němčiny zvláště proto, že těm, kdož budou chtěti jíti na studia, potřebí bude učiti se němčině jakožto řeči, kterouž mluví panovník, dikasteria a armáda. Kdo však umějí jen česky a latinsky, z těch bude prý špatný učenec, aniž bude státu k jaké potřebě; i byloť by prý lépe, aby zůstal při pluhu a sprostém řemesle. - Vláda prý má k tomu hleděti, aby v státě byl jediný národ. K tomu ovšem zapotřebí prý celých století, aniž hodno násilí v tom užívati. Avšak stát věčně živ jest a protož panovník i státník toto na mysli maje, nemá na zřeteli míti krátkého času svého života, ale celá století, a podlé toho má jednati."

Že pak jazyk český ze života veřejného od konce XVII. století mizel až konečně vyhynul, toť příčinou zajisté bylo toho, že jakož v době svrchu řečené, zvláště pak ve věku osmnáctém, literatura česká vůbec i co do počtu spisů, i co do jazyka známky sešlosti a úpadku na sobě nese, tak i literatura právnická zvláště téměř nic původního na světlo nevynesla.

Vyhlašování zákonů dělo se sice až do r. 1848 prostředkem cirkulářů německých a českých, české však, pocházející z překladů translatorů guberniálních na větším díle v právích nezběhlých, byly tak nesprávné, že jim s tíží kdo rozuměl. Nejvyšším patentem od 4. března 1849 však zaveden zákonník říšský v jazyku českém pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko a mimo to i zvláštní zákonník zemský pro každou zemi korunní, avšak již r. 1852 zákonník říšský v jazycích zemských zrušen a 1. ledna 1860 konečně i věstníkové vládní, jimiž zákonové říšští, pokud se k celé říši a ne k zemím českoslovanským vztahovali, byly vyhlašováni, zrušeni a za pravidlo položeno, aby se jen ti zákonové od úředníků na jazyk český překládali, při kterých se příslušným ministeriím toho potřeba viděti bude.

Na vysokých školách Pražských, tudiž i na fakultě právnické, přednášelo se až do r. 1848 jen německy. Když r. 1849 i jazyku českému na universitě rovnoprávnosti jakés bylo dopřáno, počalo se i na fakultě právnické po krátký čas některým předmětům vyučovati česky; přednášky Dra. Grünwalda o občanském zákoně již po několika málo letech přestaly, jediné zasloužilý náš Dr. Frič pokračuje až po tu dobu u vykládání řádu soudního.

Podali jsme zde v stručném přehledu nástin dějin právnické literatury a osudů jazyka českého v životě veřejném, zvláště soudním a úředním; i nebude tedy třeba dokazovati teprv, že povlovné vytištění jeho z úřadů a z veřejného života mělo přirozený následek ten, že pro tu chvíli zanedbáván jest český sloh kancelářský, jemuž se téměř nikde nevyučuje a jehož se posud v úřadech méně užívá nežli toho vyhledává potřeba lidu, a kdekoliv se to za potřebou nezbytnou předce činí vydávají se lidu výměry tak nesprávné, že jim snad ani spisovatel sám nerozumí.

Nyní však nastává nám doba nová, v které nám napraviti a dohoniti jest, v čem pochybeno bylo a čeho se zameškalo, ač ovšem nikoliv vinou naší.

Diplomem od 20. října 1860 zaručena jest slovem císařským všem národů rakouským rovnoprávnost. Vyplývá zajisté z této vznešené zásady pravidlo slušné i spravedlivé zároveň, že úřadové vůbec, soudové pak zvláště odtud povinnost míti budou, aby užívali při řízení ústním i u vyřizování písemném jazyka stranám srozumitelného a přirozeného, i aby tedy činěni byli nálezové soudní, výměry úřední a vklady neb zápisy do kněh veřejných v řeči té, v jaké si toho která strana žádá, v Čechách tedy ovšem také jazykem českým.

Máť k tomu zajisté i právo i způsobilost jazyk náš: právo proto, že jím mluví téměř šest milionů Čechoslovanů, a způsobilost proto, že bývali, jak svrchu ukázáno, časové, kdy jazyk náš co jazyk zemský v úřadech vyšších i nižších a při soudech nejen měl průchod, nýbrž i v zákonodárství a v životě veřejném vůbec i lidu vzdělanému býval obecným.

Čím méně se tedy o tom dá pochybovati, že jazyk český u soudů a úřadů slušného dojde oprávnění, tím světější nastává soudcům, úředníkům, advokátům, notářům a právníkům vůbec povinnost, aby nejen po česku, taj jak potud uměli anebo spíše neuměli, úřadovali, nébrž aby úřední jich řeč již k vůli autoritě byla ústavů právních důstojná, tj. v písmě i v rozmluvě bezúhonná, správná.

K správnosti této pouhé mluvnické vzdělání - ač jest podmínkou nevyhnutelnou - ovšem nedostačuje; neboť má zajisté věda právnická, jako kterákoliv jiná, významy i obraty své zvláštní, technické, a protož se musí ku vzdělání technickému přidružiti též úplná známost právnické terminologie. Tuto musí sobě právník nevyhnutelně osvojiti.

Jest nám tedy především křísiti slavnou druhdy českou vědu právnickou a dobyti jí v české literatuře naší opět čestného místa, jehož úplným zanedbáním tak dlouho již, bohužel, postrádati musila.

Myslíme, že na ten čas, kdežto jsme při samých ještě počátcích a ku pěstování vědy právnické jazykem českým na místě nejvíce kompetentním - na universitě Pražské totiž - teprv zora naděje rozbřeskovati se počíná, nejprospěšněji i nejrychleji toho se docílí časopisem. Věda právnická, praktickou povahou idey "práva" nejvíce poutána k životu praktickému, má zvláště pro rozsáhlost a důležitost svou samostatného orgánu neméně zapotřebí než jiné, v literatuře české v ohledu tomto již zastoupené vědy.

Orgánem takovýmto bude bohdá náš "Právník."

Pěstovati v něm budeme všecky obory vědy právnické, tudiž i právo přirozené i historické v nejširším smyslu slova, vystříhajíce se pečlivě všeho neuznávání jednoho neb druhého z podstatných těchto a rovně oprávněných živlů veškerého právnictví.

Hledíce stále k vyššímu pojmu "práva," jakož se jeví nám u právu přirozeném, k stálému zdokonalování a vyvinování-se života lidského i práva historického směřujícím, obrátíme, pokud se týče práva historického, zvláštní zřetel svůj ku právu domácímu, neopomíjejíce porovnávati je dle potřeby i s právy cizími.

Z počátku bude spočívati hlavní těžiště podniknutí našeho v tom, že české paxi právnické, zvláště pak úřadování v jazyku českém, spůsobem praktickým budeme napomáhati.

Bude tedy neposledním úkolem listu našeho, aby seznámil ty, jimž na to záleží, spůsobem méně plahočivým, než jim toto z pracného a dílem otrockého překládání vzorů německých potud bylo možné, s terminologií, či spíše s fraseologií právnickou.

Abychom pak účelu toho tím spíše dosáhli, usnesli jsme se na tom, že rozvrhneme list náš na tré hlavních částí, jichž:
I. první ponechána bude pojednáním směru pouze theoretického ze všech odvětví právovědy i stálovědy;
II. druhá pak část článkům historicko-literárním, ovšem pouze právnickým. Čásť tato věnována bude hlavně drahocenným památkám českého právnictví, z nichž dle potřeby podávati budeme ukázky vytříbeného českého slohu právnického doby zlaté.
III. Poslední konečně čásť přinášeti bude články k české právnické praxi přihlížející, zvláště pak vzory listin a spisů jednacích, úředních i privátních; máť tedy sloužiti za vítanou rukověť výkonným právníkům

Mimo to zvláštní pozornost obraceti budeme k časovým otázkám, pokud v obor právnictví sáhati budou, jakož i k zákonodárství, a všímati si bude list náš všech čelnějších zjevů právnické literatury vůbec, tudíž dle potřeby i cizojazyčné, zvláště pak literárním plodům domácím dostane se spravedlivého a zevrubného posouzení.

Vytknuvše sobě založením "Právníka" úlohu velkou a v našich dosavadních okolnostech velmi nesnadnou, nadějeme se, že se podniknutí naše se všestrannou podporou a s účastenstvím právnického obecenstva nemine, bez čehož bychom ovšem cíle žádoucího naprosto dosáhnouti nemohli. Avšak pevně důvěřujeme ve šťastný zdar, neboť na pouhé již ohlášení podniknutí našeho v listech veřejných přihlásilo i přihlašuje se potud nemálo statných spolupracovníků ze všech končin vlasti!

Číslem tímto počíná tedy náš "Právník" pouť svou, i ubezpečujeme vážené čtenářstvo své, že se vynasnažíme, aby vyhověl, seč síly budou, všem přáním a potřebám obecenstva právnického. Snaha naše i vůle jest zajisté dobrá; pakli všude nestačíme, budiž nedostatek ten omluven tím, že nám nemalé obtíže překonati jest.

Jsme si toho úplně vědomi, že mnohá zajisté chvíle uplyne do okamžení toho, v němž se k dokonalosti přiblížíme, a mnoho že nám bude vykonati, než bude popřáno zvolati: "Dokonáno jest!"

V Praze, dne 25. března 1861.





Možné další volby :
- zobrazit všechny články autora Karel Jaromír Erben Jeřábek Jan Taxis Rudolf
- zpět na články v této rubrice vydané v roce
- zobrazit články všech rubrik v roce


Připravované volby:
- tisk
- zaslání upozornění na článek e-mailem
- zaslání celého textu emailem
- uložení ve formátu pdf
- uložení ve formátu txt