archiv 1861-1948 | 1949-1989 | od 1990 
  1860 |1870 |1880 |1890 |1900 |1910 |1920 |1930 |1940 |  
         
         


Pojednání
Praktické případy - právo obèanské
Praktické případy - řízení sporné a nesporné
Praktické případy - právo konkursní
Praktické případy - právo obchodní
Praktické případy - právo trestní
Praktické případy - právo správní
Hovorna
Literární zprávy
Obecné zprávy
Deník
Z Právnické jednoty
Redakce a kontakty

Hledání dle autora




powered by
J U R I S T I C

pravnicky prostor
Rozmanitosti


autor:
publikováno v 01/1861
rubrika: Obecné zprávy
str.

Vídeňská ...Tribüne... přináší text návrhu nového občanského řádu soudního, kterýž bude v těchto dnech v ministeriu spravedlnosti v poradu vzat, aby pak co ...návrh zákona o civilním řádu soudním... předložen býti mohl sněmovnám ku konečnému snešení. Podáváme zde v stručném výtahu základní rysy veledůležitého návrhu tohoto:



Všeobecná ustanovení § (1, 2, 3).

Občanské právní pře líčí se ústně, ve veřejném sedění soudu nalezacího (erkennendes Gericht). Řízení pak samo jest buď řádné buď stručné.

Řádné se řídí u soudů svorových stručně pak u samosoudů (Einzelngericht).

V rozepřech se směnek, z rušení držebnosti, z projednání atd. vzešlých platí způsob řízení zvlástě kt omu cíli předepsaný.

A) Řízení rádné, v němž strany zastoupeny býti musejí advokátem, (§ 4) ještě 1 z části písemné (§ 5), ě z části ústní (§ 11). tak že má předchozí písemné řízení jakousi propravou býti závěrečnímu přelíčení ústnímu (§ 5).

I. Řízení písemné.

Spisy v předchozím řízení přestávati mají:
a) na vylíčení skutečného poměru právního;
b) na nabídnutí důkazů odůvodnění téhož;
c) na určitém položení toho, zač se žádá

Pravidlem jsou v předchozím písemném řízení spisy dva: žaloba a odvod (Beantwortungsschrift); výjminkou (v případech důležiych, zapletenyc neb jinak rozsáhlych) připoušti se též replika a duplika, o čemž však snésti se musí soud, po návrhu jednoho soupeře (Strettheil) (§ 7).

Spisů těchto dodávají sobě strany mimosoudně, jakož se i seznávání či ohledávání listin (Recognoscirung der Urkunden) díti může mimosoudně, z ruky do ruky. Spisy předchozího řízení podají se u soudu nalezacího, kterýž potom ustanoviti má den k líčení pře (§ 8).

Návrh tento neustanovuje, v jakých lhůtách podáváni býti mají spisově v předchozím řízení, ustanovuje však (§ 9): že zameškání lhůty ku podání některého spisu v předchozím řízení nemá na následek ustání práva (Contumazierung), nébrž že strana váhavá ztratí právo ku podání některého spisu toho, druhá pak žádati může za ustanovení ústního přelíčení.

Sporné strany mohou dle libosti, bez zvláštního přivolení soudního, pouhým o to se umluvením prodloužiti lhůty neb roky (Fristen) k podání sporných spisů neb odročiti stání; pročež pravidlem jest, že každá lhůta tak dlouho běží, pokud soupeř nepožádá za uložení nepříznivých právních následků, kteréžto na všeliké obmeškání ze zákona následují.

Kdyby se však strany o prodloužení lhůty neb odročení stání spolu shodnouti nemohly, rozhoduje o tom soud, vyslyšev obě strany ve veřejném sedění (§ 10).

II. Při ústním přelíčení

mají se vždy skutečné okolnosti a stránku právní líčiti v řeči uspořádané s vyloučením všeho předčítání spisu sporných (§ 11), při čemž strany nejsou vázány tím, co ve spisech sporných byly uvedly, mohouce je i opravovati i jich doplňovati uváděním okolnosti nových a právními průvody (§ 12). Jediná žaloba ¨zůstává pravidlem a to potud, že se v ní nesmí již měniti ani předmět rozepře, ani právní důvod (Rechtsgrund, § 13).

Každá pak okolnost, která by nedopatřením některé strany náležitě objasněna nebyla, má položením zevrubných otázek u přelíčení dokonale vyšetřena býti (§ 14).

Právo k dávání otázek má i soud sám, i strany sporné s povolením soudu (§ 15); kdyby však tázaný odpověď přímou odepřel, má se za to míti, že udání soupeřovo na pravdě se zakládá (§ 16).

O ústním přelíčení udělán bude zapisovatelem (Schriftführer) zevrubný protokol dle vedení předsedy (§ 17), kterýžto protokol slouží za základ konečnému rozhodnutí pře (§ 18).

Nestání k soudu (das Ausbleiben) jedné strany má za následek: že se dá soupeři, kterýž se byl dostavil 2 za právo stané (Contumaz, § 19).

III. Průvod (der Beweis)

má se podávati hned při uvádění skutečných okolností, soud pak rozhodně, má-li ten průvod místo míti čili nemá (§ 25)

a) Listinami nabídne se průvod již tím, když se jich přepisy dodají soupeřovi; ohledání originálů (Recognoscirung) stává se pravidelně při ústním přelíčení vymínkou pak státi se může před soudní osobou k tomu zvláště ustanovenou neb před jiným soudem; načež však předložiti se musí protokol o tom sepsaný soudu nalezacímu (dem erkennenden Gerichte, § 26). Soupeř toho, kdož vede důkaz listinami, může žádati, aby mu prvopisy ještě před ústním přelíčením byly prokázány, což se stává buď uložením u soudu samého, buď pouze propůjčením z ruky do ruky mimosoudně. Vyjádření pak o listině ovšem teprve při samém líčení státi se může (§ 27).

b) Průvod svědectvím (Zeugenbeweis) připouští se, a soud posuzuje toliko hodnověrnost svědků a průvodnost (die Beweiskraft) jich seznání (§ 28 a 29).
Nabídnutí pak průvodu tohoto děje se v ten způsob, že dokazovatel (der Beweisführer) určitě udati musí okolnosti, jichž uvedený svědek má dosvědčiti (aniž proto vázán jest dosavadním způsobem článků průvodních (Weisartikel, § 30).
Uzná-li soud po skončeném přelíčení průvod svědectvím za potřebný, tehdy snešení své o tom prohlásí a zároveň ustanoví, kdy se průvod ten vésti má. Kdo by se chtěl ze snešení takového odvolávati, nemůže toho učiniti jinak, leč ve spojení s odvoláním proti rozsudku samému (§ 31).
Svědkové mají vyslýcháni býti u veřejném sedění; předseda sám se svědků táže, mohou však také členové soudu otázky dávati; ale sporné strany mohou jen předsedatele prositi, aby tu aneb onu otázku svědkovi předložil. Že se seznání svědků (Zeugenaussagen) zapisuje do protokolu, samo sebou se rozumí (§ 32). Slyšení svědků děje se mimořádně také od soudní osoby k tomu v jednotlivém případě zvláště ustanovené, avšak potom musí se takový protokol v ústním přelíčení veřejně přečísti (§ 33).

c) Průvod skrze znalce (Sachverständigenbeweis) vede se buď po návrhu sporných stran, anebo z povinnosti soudu (von Amtswegen), kdykoliv se toho potřeba býti uvidí (§ 34). Kdo však průvod tento sám vésti chce, nechť udá okolnosti neb věcí, o nichž dobrá zdání učiniti se mají (§ 36). Pakli však soud ze sé moci průvod takovýto za potřebný uzná, nechť to činí rovněž po skončeném ústním přelíčení a nechť vyzve strany sporné, aby sobě vyvolily znalce (§ 37), kteří zdání svá podají buď písemně ve zvláštním protokolu, která potom u přelíčení bude čten (§ 39).

d) Průvod soudním ohledáním (gerechtl. Augenschein) vésti se může v každém stadium rozepře, buď že jej navrhne strana některá, buď že soud sám jej nařídí ze své povinnosti; v každém však případě státi se musí po ohlášení příslušného snešení, z kteréhož nelze jest zvláště se odvolati, nébrž ve spojení s odvoláním se z rozsudku (§ 40). Děje se pak průvod tento u přítomnosti úřední osoby, sporných stran a dvou soudních svědků (Gerichtszeugen); kdykoliv pak toho potřeba káže, přivolají se i znalcové (§ 41). ovšem že i tento průvod psán bude protokolem.

e) Průvod přísahou (Bewes gurch den Eid) kdo nabízí, má předložiti návrh přísahy a se prohlásiti, že na případ, kdyby ta přísaha byla vrácena (Zurückschiebung des Eides), sám ji vykoná ve znění opačném (§42), načež soupeř (der Gegner) při ústním přelíčení má oznámiti, zdali tu přísahu přijímá čili ji vrací (§ 43), načež soud o tom učiní nález (§ 44). Přísaha ovšem teprvé tehdáž vykonati se může, když byl rozsudek nabyl právní moci (Rechtskraft). Přísaha vykonává se pravidelně ve veřejném sedění, vymínkou před soudní osobou, k tomu dožádaným (delegirtes Gericht, § 44).
Rozsudek vynese soud po ukončeném ústním přelíčení veřejně a ústně, po předchozí soukromé a tajné poradě. Má se však rozsudek také zhotoviti písemně a položiti do tří dnův k aktám, načež i stranám se doručí, a lhůta k vyplnění jeho jde pak ode dne, kterého byl doručen (§ 47).
Zároveň s rozsudkem doručí se též důvody rozhodovací (Entscheidungsgründe) (§ 48).
Opravní prostředkové (Rechtsmittel) pak jsou:
     a) buď řádní, jako: stížnost, odvolání-se a zmatečná (neb zrušovací) stížnost (Nichtigkeisbeschwerde);
     b) buď mimořádní: navrácení ku předešlému právu (Wiedereinsetzung in den vorigen Stand (§ 49).

Lhůta k použití těchto opravních prostředků činí pravidelně 14 dní od oznámení (Intimation) toho soudního rozhodnutí; může však i kratší býti dle zvláštních způsobů řízení. (§ 51) Stížnost podati se může buď o sobě zvlášť, anebo v případech zákonem zvláště určených ve spojení s odvoláváním-se (§ 32).

Stížnost, kdykoliv o sobě zvláště se podává, děje se toto písemně u téhož soudu, který byl nález učinil, a ten ji potom se všemi spisy a s potřebným vysvětlením předloží stolici druhé, kteráž o ní rozhodně v sezení tajném (§ 33). Odvolání-se ohlásí se písemně u soudu nalezacího, a k odůvodnění jeho, aneb k odporu proti němu, mohou se uváděti i nové okolnosti i nové průvody. Ohlášení odvolávání-se má se pak v zákonní lhůtě provésti ve zvláštním spise odvolávacím, načež první stolice předloží veškeré spisy stolici druhé (§ 54), která ustanoví k řízení srok (Verhandlungstermin) a referenta, aby dosavadní stav věcí přednesl, načež se řídí opět ústně. Nestojí-li obě strany k roku, rozhodne soud druhé stolice na základě spisů; dostaví-li se však jedna toliko strana, tehdy zakládati se bude nález na tom jednostraném řízení s přítomnou stranou a spolu zároveň na předložených spisech (§ 55).

Zmatečná stížnost podá se písemně u soudu, který byl ten nález učinil (§ 57). Zrušovací soud (Cassationsgericht) má potom nález učiniti.

Mimořádný prostředek navrácení ku předešlému právu, má místo své míti:
a) buď že se dalo projíti některé lhůtě neb některému roku (First oder Verhandlungstermin),
b) buď pro průvody nově nalezené (§ 59).
Za navrácení ku předešlému právu pro zameškání lhůty neb roku, žádá se podání spisu jehož se dotýče, načež o něm, po slyšení obou stran v seděni veřejnému vyjednávati se má (§ 60).

B) Řízení stručné (§ 62).

V řízení tomto nemusí se strany dáti zastupovati advokátům; - žaloba může se i ústně podati do protokolu; - není zde žádného řízení písemného; - aniž ústní přelíčení vázáno jest zvláštní formou; svědkové mohou od toho, kdo jimi průvod vésti chce, přivedeni býti před soud, který je hned při řízení vyslýchá; - při opatření soudním může se ústní pře líčiti na místě samém; - průvod přísahou dovoluje se případech, v kterých odvolávaní-se nemá žádného místa, i bez rozsudku, a přísahá se hned v samém přelíčení, - ústní prohlášení rozsudku platí tolik, co doručení písemného nálezu. Písemný rozsudek hotovuje se jen na zvláštní požádání, a v protokol vpisuje se jen podstatný výsledek řízení samého.

C) Za exekucí neb vedení práva žádá se u soudu nalezacího, a žádá se buď za vydání doložky vykonávací (Vollstreckungsklausel), aneb za povolení určitého exekučního výkonu.

Na základě vykonávací doložky může se žádati za provedení jednotlivých exekučních výkonů u téhož soudu, jenž k vykonávání jejich povolán jest.





Možné další volby :
- zobrazit všechny články autora
- zpět na články v této rubrice vydané v roce
- zobrazit články všech rubrik v roce


Připravované volby:
- tisk
- zaslání upozornění na článek e-mailem
- zaslání celého textu emailem
- uložení ve formátu pdf
- uložení ve formátu txt