archiv 1861-1948 | 1949-1989 | od 1990 
  1860 |1870 |1880 |1890 |1900 |1910 |1920 |1930 |1940 |  
      1940 |1941 |1942 |1943 |1944 |1945 |1946 |1947 |1948 |  
         


Pojednání
Praktické případy - právo obèanské
Praktické případy - řízení sporné a nesporné
Praktické případy - právo konkursní
Praktické případy - právo obchodní
Praktické případy - právo trestní
Praktické případy - právo správní
Hovorna
Literární zprávy
Obecné zprávy
Deník
Z Právnické jednoty
Redakce a kontakty

Hledání dle autora




powered by
J U R I S T I C

pravnicky prostor
Kterak se stává kupecké účetnictví právníkovi někdy důležitým


autor: Skřivan, A.
publikováno v 01/1861
rubrika: Pojednání
str. 39

Podává Ant. Skřivan, majetník vyučov. kupeckého ústavu v Praze.



Když dvě firmy, aneb jich více, směnkují jedna na druhou z pouhého ohledu, aby si pomáhaly k penězům, aniž k tomu přirozený běh obchodu podstatné příčiny poskytuje, tehdy se jmenuje takové jednání obmyslné směnkaření (Wechselreiterei), k. př. A potřebuje peněz, nemaje však ani hotových peněz ani čehož jiného v tašce (porte-feuille, porta-fogllo), co by zpeněžiti mohl, zajde k příteli B, aby naň vydal směnku na řad C; tento jakožto první vlastník čili remittent zpeněží směnku od A akceptovanou buď ve srážecí peněžně (eskomptním banku) nebo kdes jinde, odevzdá peníze akceptantovi A, jenž ovšem v dospělém čase svůj akcept vyplatí. Jindy potřebuje peněz B, na kterého směnkuje C na řad A, tento jakožto první vlastník prodá směnku a odevzdá peníze akceptantovi B, jenž v dospělém čase též akcept vyplatí. Potřebuje-li peněz C, může naň směnkovati A na řad B, tento zpeněží směnku a odevzdá peníze C atd. - Směnky dospějí k vyplacení, peněz není, pročež se opakuje operace, jednou u toho, po druhé u onoho, a tak napořád, až - to konečně nejde.

V ten způsob pomáhaly sobě k penězům před nemnoha lety kromě jiných četných kupců tři známé firmy, pojmenujeme je zde: Fr. Boháček, J.Žitný a Karel Jadrný; konečně přestal Karel Jadrný platiti a strhl s sebou obě druhé firmy v úpadek. Když se vyšetřil stav jmění i dluhů (status) každého z nich, hlásili se též vlastníci směnek na základě postihacího práva (sm. ř. cl. 29) se svými pohledávkami u všech tří podstat (Masseu). Jedná se tedy hlavně o to, kterak by měly směnky vyrovnány býti po právu, na nichž jest firma z jedné podstaty akceptantem, ostatní dvě firmy postižníky (Regressverpflichtete).

Vyrovnání takové, má-li se státi v přísném poměru ke stavu veškerých podstat, musí před se bráno býti posloupně, tj. dříve se vyrovná jedna podstata, než se přejde k druhé, a též druhá dříve než třetí, poněvadž se musí poznávati nedoplacená část sumy směnečné z podstaty první, na niž se má rozvrhnouti podíl z druhé, a nedoplacená část z podstaty druhé, na niž se má rozvrhnouti podíl z podstaty třetí, což není tuším majetníkům směnek na překážku, aby ohlásili směnečnou pohledávku svou u podstat jak akceptanta, tak obou postižníků v plné sumě zároveň.

Cožkoli platila podstata první za akcepty podstaty druhé nebo třetí postihem (im Regresswege), z toho jí přísluší právo směnečné na akceptanta, tj. na jeho podstatu (druhou nebo třetí - jm. ř.čl. 23), třebas byla jen část směnečné sumy zaplatila (sm. ř. čl. 38 39.), a taktéž přísluší právo směnečné podstatě druhé z vyplacené části sumy směnečné na akcepty podstaty třetí atd. Avšak nesmí ani popíráno býti postihací právo podstatě první na podstatu druhou a třetí, podstatě druhé na podstatu třetí a první atd. Dělení každé podstaty můžeme tedy vícekráte předsebráno býti: především vyšetří se podíl veškerým věřitelům z toho, co poskytuje každá podstata ze svého státu; když pak takové dělení ve všech podstatách ukončeno, opět se rozdělí v každé z nich, co se dobylo přímým směnečným nebo postihacím právem z jedné podstaty do druhé.

Na základě těchto pravidel chceme okázati způsob, kterak lze účtovati každou podstatu, aby se dostal vlastníkům směnek, jakož i ostatním věřitelům podíl jim po právu náležitý. Musíme ovšem známost složitého účetnictví (dopplte Buchhaltung) u našich čtenářů poněkud předpokládati, nicméně však připomínáme pro neznalce ku všeobenému srozumění, že vykazuje účet rozvažní čili bilanční, jimž účetnictví začíná, na levé straně passiva, na pravé aktiva, účet základní (Capital Conto) na pravé straně čisté jmění kupcovo, na levé připadající schodek, oč jsou větší passiva než aktiva. Co kdo jest dlužen, nachází se v jeho účtě na levé straně. Věci hmotné zapíší se do účtu, když jich přibylo, vlevo, když jich ubylo, vpravo (příjem vlevo, vydání vpravo).

Směnky, z nichž má vlastník jen postihací právo na podstatu, nesestavují se na účtě rozvažním jakožto passiva, poněvadž se zúčtují podstatě, za níž se budou platiti, za příčinou kompensace.





Možné další volby :
- zobrazit všechny články autora Skřivan Antonín
- zpět na články v této rubrice vydané v roce
- zobrazit články všech rubrik v roce


Připravované volby:
- tisk
- zaslání upozornění na článek e-mailem
- zaslání celého textu emailem
- uložení ve formátu pdf
- uložení ve formátu txt