archiv 1861-1948 | 1949-1989 | od 1990 
  1990 |2000 |  
      1990 |1991 |1992 |1993 |1994 |1995 |1996 |1997 |1998 |1999 |  
      01 |02 |03 |04 |05 |06 |07 |08 |09 |10 |11 |12 |  


Stati
Diskuze
Glosy
Stanoviska
Informace
Recenze a anotace
Z vědeckého života
Redakce a kontakty

Hledání dle autora




powered by
J U R I S T I C

pravnicky prostor
T.T. Smith, jr., P. Kromarek, Understanding US and European Environmental Law, Graham and Trotman / M. Nijhoff, Londýn, Dordrecht, 1989, 171 s.


autor: Kindl, M.
publikováno v 11/1990
rubrika: Recenze a anotace
str. 1059

Recenzovaná publikace přibližuje právní úpravu péče o životní prostředí v některých evropských státech a USA.



Kniha publikovaná v Londýně a Dordrechtu v loňském roce přibližuje právní úpravu péče o životní prostředí v některých evropských státech a USA, jakož i obsah direktiv EHS přija­tých v této oblasti. Její přínos je především ve vysoké informační hodnotě, s jakou podává obraz o legislativě EHS a vybraných států ak­tualizovaný právě až k roku 1989, tj. k roku vy­dání publikace: podobně zaměřená publikace, která letos vychází v nakladatelství Academia1 byla odevzdána do tisku v polovině 80. let a obsahuje údaje aktuální spíše na jejich počát­ku.

Z hlediska československého čtenáře je ovšem mimořádně zajímavý pohled, který kni­ha přináší na vztah federálních, resp. státních orgánů a kompetencí vůči národním, resp. vůči kompetencím a orgánům členských států či ze­mí. Publikace totiž věnuje pozornost vedle le­gislativy EHS právní úpravě péče o životní prostředí v USA, ve Velké Británii, Spolkové republice Německo a v Nizozemí, tj. buďto ve státech federálních (USA, SRN) anebo vícená­rodních (Velká Británie) nebo alespoň vícená­rodnostních (Nizozemí).

Zamyšlení v kontextu snah o posílení národ­ních republik v České a Slovenské Federativní republice musí vyvolat především jednoznačný akcent na zásadní význam federální právní úpravy a federálních kompetencí v oblasti péče o životní prostředí (srov. str. 2 pokud jde o USA, str. 8-11, pokud jde o Spolkovou re­publiku Německo) respektive důraz na zásadní význam ústřední, celostátní regulace těchto problémů a preferování kompetencí ústředních orgánů proti národním, autonomním,provin­čním apod. (srov. str. 47 -48 pokud jde o Ni­zozemí, str. 32-33 pokud jde o Velkou Britá­ni.2

Důraz na upřednostňování federálních (pří­padně ústředních) kompetencí a orgánů oproti orgánům a kompetencím členských států či ze­mí je motivován několikerým způsobem. Pře­devším jde o vztah zmiňovaných zemí k Evrop­skému hospodářskému společenství (popř. ji­ným společenstvím): normy EHS jsou totiž pro členské státy závazné a jejich nucený výkon v současnosti zajišťuje Evropský soudní dvůr (str. 5): členy EHS jsou přitom nikoli jednotli­vé země, tvořící součásti státních celků (ať již federálních nebo ne), ale tyto státní celky (fe­derace). Proto musí být tyto státní celky vyba­veny kompetencemi, které by jim umožnily realizovat vnitrostátně pro ně závazné direkti­vy (a musí zde samozřejmě existovat aparát, který by zmíněné kompetence mohl využívat).

Vedle toho samozřejmě existují i důvody další: například ve Velké Británii se uvádí, že otázky životního prostředí jsou nejtypičtějšími otázkami celostátního významu, musí být říze­ny a kontrolovány celostátně již proto, že jinak nelze zajistit rovnost obyvatel celého státu před zákonem, a proto tam, kde některé z těch­to kompetencí jsou přeneseny na místní orgány (popřípadě orgány s kompetencemi jen pro Skotsko, Wales, Severní Irsko nebo Anglii), ne­platí pro rozšíření, zúžení, zrušení, přeneseni či jiné další změny žádná zvláštní ústavněprávní procedura, ale podle povahy věci postačí jaké­koli opatření parlamentu nebo vlády (str. 32).

Rovněž ve Spojených státech hrají orgány federace rozhodující úlohu. Je to vedle hledi­sek vytvoření možnost; pro realizací meziná­rodních závazků plynoucích z právní ochrany životního prostředí zdůvodňováno především tím, že subjektem národního majetku jsou USA (federace) a vykonávají zde i úlohu vlast­níka rozsáhlých pozemků (především jde o Floridu, Aljašku a rozsáhlá území na Západě USA, jež Spojené státy odkoupily a jejichž vlastníkem se proto federace stala). Některé státní orgány USA proto vykonávají jak státní správu, tak i vlastnická oprávnění.3

V Nizozemí se vedle již zmiňovaných důvo­dů uvádí i to, že řešení otázek životního pro­středí je otázkou politickou a zásady své politi­ky musí pro celé území určovat nizozemský stát.

V recenzi se lze samozřejmě dotknout jen dílčích otázek, nechceme-li jen suše konstato­vat, že práce má tolik a tolik kapitol, jež se za­bývají tím a tím. Samozřejmě, rozsah posuzo­vané práce je širší, považoval jsem však za vhodné upozornit na evropský i světový trend posilování federálních orgánů a kompetenci v oblasti péče o životní prostředí, který by mohl být inspiraci i pro naši legislativu.

1 Madar, Z. a kol.: Řízení péče o životní prostředí v evropských státech, Academia, Praha 1990

2 Spojené království Velké Británie a Severního Irska nemá povahu federace, je však státem ví­cenárodním a existují zde orgány (dokonce í parlamenty) národní.

3 Stewart, R.: Environmental Protection Policies, de Gruyter, Berlin, 1985





Možné další volby :
- zobrazit všechny články autora Kindl Milan
- zpět na články v této rubrice vydané v roce 1990
- zobrazit články všech rubrik v roce 1990


Připravované volby:
- tisk
- zaslání upozornění na článek e-mailem
- zaslání celého textu emailem
- uložení ve formátu pdf
- uložení ve formátu txt